Tillova plíseň

9. prosince 2011 v 10:23 | Till |  Próza
Lahev moštu se tvářila nevinně, jako by ve svých útrobách neskrývala nic jiného než přeslazený, zlatavý mok. Opak byl pravdou. Uvnitř skleněného oválu, zužujícího se směrem nahoru, k hrdlu, se ukrývalo cosi, co za několik století splyne s ostatními svého druhu a bude pokrývat většinu povrchu zemského. Tomuto latentnímu organismu, veřejnosti známému pod zobecňujícím názvem plíseň, se dařilo velice dobře ve všech formách vlhkého prostředí, tedy i ve starém moštu. Své životní poslání, neustále růst a ztěžovat lidem proces dýchání, plnil nanejvýš svědomitě. Po té, co pohltil dvě menší plísně a se stal hegemonem na jednom z okrajů, začal plánovat expanzi do dalších částí moštové hladiny. Někdy v té době dostal své jméno, jméno, jež se zapíše do dějin, Eduard. Zpočátku volil vyčkávací strategii, z povzdálí sledoval spor probíhající ve středu lahve. Tento spor vešel ve známost jako válka o střed. Pyrrhova vítězství nakonec dosáhla plíseň Alice, chuděrka netušila, že je její osud již zpečetěn. Eduard zahájil mohutný přesun sebe sama směrem ke středu lahve, trochu mu napomohlo i to, že do lahve tou dobou někdo strčil. Zkrátka, Alice byla kompletně pohlcena Eduardem, kterému už zhola nic nebránilo v ovládnutí celé hladiny. Eduardovi dobyvačné choutky ovšem neutuchají, nejprve má v plánu pokrýt sám sebou celou lahev a poté pokračovat ve své tajné vizi, vyhladit lidstvo.
"Na co to koukáš?" Zeptal se Till nezvykle živým hlasem, na někoho koho zhola nic nezajímá. "Na ten mošt, je v něm plíseň, veliká plíseň. Vyhodím ji." Odvětil Sam znechuceně, sahajíc po lahvi s nevábným obsahem. Till vyskočil vpřed a chráníc vlastním tělem lahev i s obsahem, křičel, "jen přes tvoji mrtvolu."
"Proč přes mou mrtvolu?"
"Zabiju tě, jestli se ho jen dotkneš."
"Jeho? Dals tomu jméno?"
"Eduard."
"Hezké, ale já s plísní bydlet nebudu."
"Bydlíš se mnou, v čem je rozdíl?"
"No…"
"To mi stačí, Eduard zůstává."
"Ale…"
Till nekompromisním gestem ukončil rozhovor, začal si oblékat černé rifle, černé triko a zmačkanou zelenou bundu. Sam se nestačil divit, jeho spolubydlící, ten, jenž vycházel jen v případě deratizace svého pokoje, se chytal opustit stěny bytu, dobrovolně. Kam šel, to věděl jen on sám a aflatoxin který se mu usadil na plicích.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama